Vesmírný teleskop James Webb vznikl jako společný projekt NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské vesmírné agentury. James Webb Space Telescope (zkráceně JWST) odstartoval po mnoha odkladech 25. prosince 2021, nachází se ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země a má se stát nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Dvanáctého července NASA zveřejnila úplně první snímky, které teleskop pořídil, tak se na ně pojďme podívat!
O tom, co se vybere jako první cíle, které teleskop Jamese Webba zachytí, se spekulovalo dlouho. Bylo jasné, že to budou objekty, které ukážou silné stránky teleskopu. NASA nakonec představila 5 objektů, jenž James Webb Space Telescope zachytil.
Mlhovina Carina
Carina Nebula (také Mlhovina Carina) je podle NASA jedna znejjasnějších a největších pozorovatelných mlhovin. Nachází se asi 7 500 světelných let v souhvězdí Lodního kýlu. Je viditelná pouhým okem jako jasná skrvna na noční obloze, ovšem ze severní polokoule je téměř nepozorovatelná. V mlhovině se nachází i známá hvězda Eta Carinae, jejíž odhadovaná hmotnost je 100 až 150 násobně větší než hmotnost Slunce a vydává 4 000 000 krát více světla. Jde tak o největší podrobně zkoumanou hvězdu, díky její velikosti a relativní blízkosti.
Mlhovina Carina z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Výše můžete vidět snímek k porovnání z Hubbleova dalekohledu v nepravých barvách.
Exoplaneta WASP-96 b
WASP-96 je exoplaneta (exoplaneta – planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce) obrovských rozměrů, která se skládá hlavně z plynů, a je vzdálená 1 150 světelných let daleko. Ve srovnání s nám známou planetou Jupiter je o něco větší (má asi o pětinu větší poloměr), za to má jen poloviční hmotnost. JWST dokáže detailně zkoumat složení atmosféry planet a to se povedlo i u této exoplanety. Díky teleskopu teď víme, že v atmosféře této planety je voda, mraky a náznaky mlhy. Přitom na základě předchozích pozorování se předpokládalo, že na této planetě voda není. Díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba budeme moct zkoumat exoplanety do mnohem větší hloubky než se to dařilo do teď.
Jižní prstencová mlhovina
JIžní prstencovou mlhovinu (NGC 3132) objevil v roce 1835 John Herschel a nachází se v souhvězdí Plachet. Jedná se o planetární mlhovinu což je rozšiřující se oblak plynu kolem hvězd na konci jejich života. Tato konkrétní má v průměru a nachází se asi 2 000 světelných let od Země. Naše Slunce může na konci svého cyklu (za 6 miliard let) vytvořit podobnou mlhovinu. Díky těmto fotografiím se podařilo objevit novou galaxii, kterou můžete vidět v levé části obrazovky jako světlou čárku.
Mlhovina zachycená Hubbleovým dalekohledem
Zmíněnou mlhovinu se povedlo už zachytit i HST. Snímek pořídil Hubbleův teleskop v roce 2008 a má nepravé barvy, které reprezentují teplotu plynů. Modré části fotky ukazují ty nejteplejší plyny, které se nacházejí v vnitřní části mlhoviny. Vnější okraj tvoří chladnější plyny, pro které byla vybrána červená barva.
Stephanův kvintet
Stephanův kvintet je první skupina galaxií, která byla kdy objevena. Nachází se 290 miliónů let daleko v souhvězdí Pegase a skládá se z pěti galaxií. Čtyři z nich se pravidelně přibližují a oddalují, NASA to přirovnává k vesmírnému tanci.
Kvintet pohledem HST
Skupinu galaxií zachytil i Hubbleovův dalekohled v roce 2009, fotografii si můžete prohlédnout výše.
SMACS 0723
SMACS 0723 je galaktická kupa, která přibližuje a zkresluje světlo objektů za ní, což se označuje jako gravitační čočka. Vidět tak díky ní můžeme extrémně vzdálené a slabé galaxie. Tato fotka tedy ukazuje nejvzdálenější místo, které se kdy povedlo zaznamenat. Je to zároveň první zveřejněná barevná fotografie z teleskopu. Jak malá plocha to ve skutečnosti je, se můžete podívat tady.
James Webb teleskop
Koncept tohoto teleskopu vznikl ještě před startem Hubbleova dalekohledu v roce 1989. Vývoj začal o sedm let později a jako rok plánovaného startu se určil rok 2007. Po revizi a několika odkladech byl start naplánován na nejdřívější datum 24. prosince. Kvůli špatnému počasí musel být start zase odložen a nakonec proběhl až o den později 25. prosince.
Střet James Webb teleskopu s meteoritem
Na začátku června oznámila NASA, že teleskop Jamese Webba zasáhl mikrometeorit, konkrétně jeho hlavní zrcadlo. Nebylo by to nic neobvyklého, do té doby vesmírná agentura zaznamenala už 5 dalších srážek s mikrometeority, ale tento byl silnější, než se očekávalo. I přesto byl naštěstí pořád slabý na to, aby ovlivnil kvalitu obrazu. Dalekohled je proti nárazům chráněný, každopádně existuje toleranční mez, kterou vědci spočítali. Kdyby náraz tuto mez překročil, mohlo by dojít k poškození. Zmíněný náraz tuto mez překročil, ale následné testy ukázaly, že teleskop stále funguje na požadované úrovni. Teleskop má totiž velkou tepelnou, optickou, elektronickou a výkonnostní rezervu.
Cíle James Webb teleskopu
Nástupce Hubbleova dalekohledu má čtyři hlavní cíle.
- Hledat první hvězdy a galaxie, které vznikali při vzniku vesmíru
- Zkoumat vývoj galaxií
- Sledovat a lépe porozumět cyklu hvězd
- Studovat vzdálené planety a galaxie
Vzhledem k těmto cílům byl JWST navržen tak, aby poskytoval lepší rozlišení a větší citlivost v infračerveném spektru.
Langerův bod 2 aneb 1 500 000 kilometrů od Země
Teleskop krouží kolem jednoho z Lagrangeových bodů – konkrétně L2. Tyto body představují místa v prostoru, ve kterých se vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce. To znamená, že když do tohoto bodu umístíte malé těleso, nezmění svou polohu relativně k Zemi (bez vnějšího zásahu). Díky umístění bodu L2 je teleskop daleko od Slunce a zároveň je ve stabilní pozici. Bod L2 byl zároveň vybrán i proto, že pro fungování teleskopu musí být chráněn proti slunečním paprskům, které neprospívají přístrojům v teleskopu. Cesta teleskopu na toto místo trvala přibližně měsíc.
První zkušební snímek z teleskopu
Fotky, které jste mohli vidět, nejsou úplně první, které teleskop pořídil. Ke kalibraci zrcadel teleskopu posloužila úplně fotografie, na kterém můžete vidět hvězdu HD 84406. Respektive 18 hvězd. I přesto, že může fotka působit jako 18 náhodných rozmazaných teček, přesně takový výstup se očekával. Podle fotografie se totiž upravila pozice jednotlivých zrcadel. Krátké video o procesu seřizování najdete tady.
Bavil vás tento článek? Není divu, vesmír okolo nás je fascinující a JWST nabídl dosud nevídané pohledy. Toto léto budete mít příležitost vidět další skvělou show – Perseidy. Ty jako každý rok vyvrcholí v srpnu! Jaké budou podmínky a jak je co nejlépe pozorovat a fotit? To najdete v tomto článku!