Vybírání negativu se může zdát ze začátku jako oříšek, ale existuje pár jednoduchých pravidel, podle kterých se můžete řídit. Každý film má nějaké specifické vlastnosti, které se hodí na různé situace. Preference filmů jsou velmi individuální, to že někomu vyhovuje nějaký film neznamená, že vám bude vyhovovat taky. Proto jich vyzkoušejte více a najděte si ten, který vám bude vyhovovat. V dalších odstavcích vám vysvětlím, podle čeho film vybírat.
Vlastnosti filmu
Existuje hned několik věcí, na které musíte při výběru filmu myslet. Patří mezi ně rozměry (formát) filmu, citlivost, počet snímků a zrnitost.
Citlivost
Pokud máte s fotografováním nějaké zkušenosti, už jste se určitě setkali citlivostí ISO. ISO je v podstatě citlivost senzoru (u digitálních foťáků) nebo filmu (u analogu). Abyste pochopili, jak ISO funguje, zkusíme si uvést příklad. Představte si, že vyfotíte fotku na film s citlivostí ISO 200, která bude dobře exponovaná (to znamená, že nebude ani moc světlá a ani moc tmavá, prostě tak akorát). Pak ve stejném světle a se stejným nastavením vyfotíte fotku na film s ISO 400. Kdybyste to udělali zjistíte, že fotografie s vyšším ISO bude přeexponovaná (moc světlá). Můžete to zkusit třeba na digitálním fotoaparátu. Stačí nastavit manuální režim, správnou expozici a pak měnit hodnotu ISO. Když budete měnit hodnotu ISO směrem nahoru, bude snímač (film) více citlivý na světlo, a tím pádem budou fotky světlejší. Naopak s nižšími hodnotami budou fotky tmavší.
U analogové fotografie nemůžeme měnit ISO tak jednoduše. ISO v podstatě vybíráte koupí filmu. Proto je dobré už při koupi negativu přemýšlet, na co jej budu používat. Jestli plánuju fotit ve dne, kdy svítí sluníčko a světla je dost, postačí mi film s hodnotou ISO 100 nebo 200. Když vím, že bude zataženo nebo chci fotit v interiéru, vhodnější bude například hodnota ISO 400. Pro fotografování v noci můžeme zvolit i vyšší hodnoty.
Zrno
Analogová fotografie je specifická zrnem. Možná jste si na některých fotkách všimli šumu. Šum vzniká u digitálních fotoaparátů nebo třeba telefonů. Vidět je zejména pokud fotíte večer nebo obecně v horších světelných podmínkách. Je to kvůli tomu, že foťák musí nastavit vyšší hodnotu ISO, aby nebyla fotka rozmazaná. Šum tedy způsobuje vysoké ISO. A u analogového focení tomu je úplně stejně. Vyšší ISO = větší zrnitost. Rozdíl mezi digitálním šumem a zrnitostí je v tom, že šum je nepříjemný a je považován spíše za chybu. Zrno je naopak pro oči příjemnější, přesto se mu většinou budete chtít vyhnout. Samozřejmě najdete fotografy, kterým se velká zrnitost líbí, protože mají rádi starý „vintage“ vzhled fotografií.
Zrnitost je však neodvíjí jen od ISO. Můžete se setkat s velmi jemnou zrnitostí u filmu s citlivostí 400, ale zároveň najdete filmy se stejnou citlivostí, které mají zrnitost docela velkou. Proč tomu tak je? Každý výrobce vyrábí filmy trochu jinak, a každý film se tím pádem trochu jinak chová. Než si film vyberete, zkuste si přečíst, jaké vlastnosti negativ má. Většinou tam najdete, jakou zrnitostí disponuje.
Formát filmu
V minulosti se vyrábělo hodně analogových fotoaparátů a všechny dokáží fotit jen na jeden specifický typ filmu. Ten nejčastější typ je kinofilm. Kinofilm (35 mm) je nejrozšířenější a i teď na něj existuje největší množství filmů. Kinofilm se označuje číslem 135. Dalším velmi častým typem je svitkový film označovaný číslem 120. Svitkový film se používá především na středo formátové fotoaparáty (například Flexaret). Většinu filmů, které se vyrábějí na svitkový formát najdete i ve formátu 35 mm (kinofilm).
Existují i jiné méně časté formáty, ale většinou si vystačíte s dvěma výše zmíněnými. Jestli máte foťák s jiným formátem, pečlivě progooglujte název foťáku, ať koupíte ten správný film. Na jaký film je váš foťák určen najdete většinou označené někde na těle foťáku nebo v manuálu.
Počet snímků
Je tu ještě jedna věc, na kterou si dávat pozor – počet snímků. Kinofilmy (35 mm) se vyrábějí s počtem snímků 36 a 24. 24 snímků je logicky o něco levnější, ale pokud byste si to přepočítali, ani zdaleka se to nevyplatí. Spíš se okradete o 12 snímků. Při kupování se na to soustřeďte, snadno se to dá přehlédnout.
Černobílé filmy
Černobílý film má dvě hlavní výhody oproti barevnému filmu. První a dost zásadní je, že si ho můžete vyvolat doma. Zvládnete to i v improvizované temné komoře (třeba v koupelně). Bude vám stačit základní vybavení a chemikálie. U barevných filmů je proces mnohem složitější a vyvolávání doma je v podstatě nemožné. Černobílé filmy bývají zároveň levnější, než ty barevné. Logicky, záleží na jaké filmy fotíte, ale v průměru tohle pravidlo opravdu platí.
FOMAPAN
Filmy FOMAPAN jsou ideální, pokud s analogovým focením začínáte. Vyrábí je česká královéhradecká firma Foma. Existuje už od roku 1921 a své výrobky vyváží do více než 80 zemí světa. Jejich filmy jsou levné a na svou cenu nabízí i dobré výsledky. Jeden film stojí kolem 80 Kč – cena se odvíjí podle citlivosti filmu. Začátečníci jej ocení především díky ceně, protože se potřebují naučit ovládat fotoaparát a zjistit, jak analog vlastně funguje. Filmy jsou zároveň docela kvalitní a je zbytečné, aby si začátečník kupoval filmy v řádech stokorun. Osobně doporučuju používat filmy s nižší citlivostí (FOMAPAN 100 nebo FOMAPAN 200), protože nabízí lepší obrazovou kvalitu a menší zrno.
ILFORD
ILFORD je světoznámá značka britského původu. Je známá především výrobou černobílých filmů a papírů. Firma byla založena v druhé polovině devatenáctého století a jejich výrobky zůstali velmi oblíbené doteď. Ilford se zaměřuje spíše na dražší produkty pro náročnější fotografy. Nejoblíbenější film je ILFORD HP5 Plus 400, který poskytuje velmi kvalitní a stabilní výsledky. Je expozičně pružný a má nízkou zrnitost. Díky hodnotě ISO 400 s ním můžete fotit v podstatě pořád, popere se i s focením v noci.
Kodak
Společnost Kodak se specializuje spíše na barevné negativy, i přesto má zástupce i v těch černobílých. Jde zejména o KODAK TRI-X a KODAK T-Max. Oba velmi silně konkurují filmům od Ilfordu. Kodak TRI-X je obdařen velkou expoziční schopností, vysokým kontrastem a relativně výrazným zrnem. Oproti Kodak T-Max se blíží více filmu od Ilfordu – má nízkou velmi zrnitost a poskytne vám konzistentní výsledky.
Barevné filmy
Barevné filmy jsou o trochu složitější, než ty černobílé. Jejich velkou nevýhodou je, že si je nemůžete vyvolat doma. Proces vyvolávání barevných filmů je složitý, velkou váhu mají teploty jednotlivých chemikálií, a proto jej doma skoro nikdo nevyvolává. Abyste film vyvolali, budete ho muset dát do labu. Další nepříjemností je, že barevné filmy jsou dražší, než ty černobílé. A to třeba i dvakrát, přestože se bavíme o těch nejlevnějších. Přesto jsou barevné filmy oblíbené, především díky barevnému podání, které bývá příjemnější než to digitální.
Kodak
Americká firma Kodak patří mezi nejznámější firmy z oblasti fotografování. V roce 1989 dostala firma cenu Oscar za dlouholetý přínos filmové technologii. Mezi další milníky patří třeba to, že přinesla první fotografii z Měsíce. Co se týče barevných filmů, je u Kodaku z čeho vybírat. Mezi levnější filmy, které vám poskytnou dobré výsledky, patří bez pochyby KODAK GOLD 200. Ten má skvělé a věrné podání barev. Díky ISO 200 je vhodný spíše na focení ve dne. Mezi další možnosti patří KODAK ULTRA Max 400, který má větší citlivost, a tudíž je vhodnější pro focení v horších světelných podmínkách. Trošku dražší jsou pak filmy KODAK Ektar 100 a Kodak Portra 400. Všechny výše zmíněné filmy vám poskytnou skvělé výsledky. Každému vyhovuje jiný film, a tak je dobré si je vyzkoušet na vlastní kůži.
Fujifilm
Japonské filmy Fujifilm jsou také velmi oblíbené. Je to hlavně díky zajímavému podání barev. Většinou se setkáte s negativy Fujifilm FUJICOLOR 200, Superia X-TRA 400 nebo FUJIFILM PRO 400H. FUJICOLOR 200 je nejlevnější ze zmíněných filmů. Fotky, které se na něj dají vyfotit najdete ve videu níže. Další filmy (Superia X-TRA 400, FUJIFILM PRO 400H) jsou už spíše profesionálnější a to se také odráží na jejich ceně. Negativy mají jemné zrno a kvalitní podání barev. FUJIFILM PRO 400H je vhodný především na portréty.
Prošlý film
Focení na prošlé filmy se stalo v poslední obě velmi oblíbené. Je to sice hazard, ale může vás to taky překvapit a přinést skvělé fotky. Prošlé filmy se dají koupit na bazarech, jen musíte hledat. Zkuste taky pohledat doma, u rodičů nebo prarodičů. Třeba najdete na půdě nebo ve sklepě staré filmy, které vás příjemně překvapí. Vždy mějte na paměti, že filmy jsou prošlé. To znamená, že byste neměli fotit na takový negativ důležité události, protože je tady docela velké riziko, že výsledné fotky budou zcela nepoužitelné. Příjemnou výhodou prošlých filmů bývá taky cena, protože na bazarech je většinou najdete za pár korun.
Proč vůbec fotit na film?
Důvodů proč začít je hned několik. Pro mě je nejdůležitější faktor to, že mě analog naučil nad focením více přemýšlet a porozumět expozici. U focení na analog taky výrazně zpomalíte, protože se k snímkům dostanete až za pár dní (nebo týdnů). Na tomto webu najdete článek 9 Důvodů proč fotit na film místo digitálu. Jsou tam všechny důvody dobře rozepsány, aby byli pochopitelné. Jestli vás zajímá, proč upřednostnit negativ před digitálem, tak tohle je článek pro vás.
Jak film a fotky skladovat
Možná se stane, že si nakoupíte filmy do zásoby. Buď se to vyplatí kvůli poštovnému nebo najdete filmy ve výhodném balení. Co s nimi? Jestli chcete, aby vám co nejdéle vydrželi, dejte je do lednice. O tomto tématu najdete na focení pro každého článek Jak skladovat filmy, negativy a fotky. Doporučujeme vám ho přečíst, jestli plánujete začít s analogem nebo už na něj fotíte 😉
Závěr
Doufám, že jsem vám výběr filmů přiblížil. Myslím, že když pochopíte, jak funguje ISO, tak máte z velké části vyhráno. Pokud vás focení na film zajímá, přečtěte si další články v rubrice focení na analog. Přeju vám dobré světlo!
