Focení starými skly – kouzlo starých objektivů

Focení starými skly (objektivy) láká nejednoho fotografa. Je to asi proto, že se poslední dobou začínají používat staré objektivy na digitálních fotoaparátech. V tomto článku se budeme společně zabývat starými skly z hlediska digitální i z hlediska analogové fotografie, takže nebojte, každý si přijde na své. Výhodou starých objektivů je, že se některé dají koupit za relativně málo peněz. Navíc se dají sehnat objektivy s relativně dobrou kvalitou obrazu (nebo naopak zajímavými specifickými chybami).

Proč se starým objektivem fotit?

Několik desetiletí staré objektivy jsou specifické. Byly vyráběny na analogové zrcadlovky, takže postrádají moderní funkce. Zapomeňte na autofokus a podobné vymoženosti. Se starými skly se ostří ručně. Staré skla jsou výjimečné tím, že mají charakter. Všechny působí úplně jinak než nové digitální objektivy. Dokážou vykreslovat snímky jiným způsobem, než je nám známo. Třeba objektivy Helios jsou schopné vytvořit swirly bokeh, což znamená „kulaté“ rozmazání pozadí. Zní to prapodivně, a proto jsem přidal fotku, která vám to ukáže. Všimněte se žlutých bobulí v pozadí a směru v jakém jsou rozmazané. Tento efekt ale není jediným důvodem. Fotografie focené starými skly vytváří docela silný retro efekt, který mohou někteří také vyhledávat. Navíc, jestli se vám válí analogový foťák s objektivem někde na půdě, stačí nasadit na váš digitální přístroj adaptér a můžete fotit. Byla by škoda, kdyby se tam jen tak válel, ne?

Levné objektivy

Výhodou a častým důvodem pořízení starého objektivu je cena. Velké množství takových objektivů můžete koupit za malé částky, což je určitě lákavé. Bohužel se poptávka po těchto sklech v posledních letech značně zvýšila, takže některým objektivům hodně vzrostla cena. Na trhu však pořád najdete takové, které stojí z dnešního pohledu pár korun.

Helios

Helios (Ге́лиос) jsou modely objektivů, které se vyráběly v Sovětském svazu. Daly se koupit společně s fotoaparáty Zenit a taky Pentax. Díky naší provázanosti se SSSR v minulosti se takových skel dostalo do České republiky relativně hodně, takže je najdete v hojném počtu na bazarech. Tyto modely jsou známé svým swirly bokehem, o kterém jsem psal již výše. Díky této působivé vlastnosti se těší Helios velké popularitě v celém světě. Nejpopulárnější modely jsou Helios-44M-4, Helios 44-2 a Helios 40-2 85 mm. Poslední zmíněný se od prvních dvou docela dost liší. A to hlavně cenou. Koupíte ho až kolem desíti tisíc, zatímco první dva seženete do jednoho tisíce korun. Na druhou stranu je považován za jeden z nejlepších portrétních objektivů vůbec, takže je jeho cena značně opodstatněná.

Jak fotit s Heliosem

Helios je hodně specifický a pokud s ním fotíte, pravděpodobně chcete docílit toho zvláštního rozmazaného pozadí. Jak tedy na to? Prvním krokem je nastavit malou hodnotu clonového čísla, to vytvoří malou hloubku ostrosti a vaše pozadí rozmaže. Potom je třeba fotit a fotit, abyste získali zkušenosti, které pozadí je na swirly bokeh vhodné (protože to není každé). Pozadí se nepodaří rozmazat požadovaným způsobem pokaždé, takže je potřeba vycítit, kdy se tak děje. Až si s objektivem párkrát zafotíte, uvidíte, že hned pouhým pohledem poznáte, kdy se to povede a kdy ne. Je tu ještě další věc, které můžete chtít dosáhnout. Říkáme jim lens flare, což by v českém překladu znamenalo něco jako odlesky. Vznikají, pokud při focení do objektivu svítí přímo slunce. Obecně na starých objektivech se vytváří tyto odlesky velmi hezky a Helios není výjimkou.

Abyste mohli vůbec s Heliosem fotit (na digitálním foťáku), potřebujete adaptér. O adaptérech, redukcích a tak podobně jsme se rozepsali v odstavci, který najdete níže. Dočtete se tam všechny informace, které potřebujete vědět.

Ruské objektivy

Mezi objektivy, které se vyráběly v SSSR nepatří rozhodně jen Helios (kterému jsme se věnovaly výše). V Sovětském svazu vznikaly i další zajímavé objektivy, které si zaslouží zmínit.

Objektiv Mir

První objektiv Mir-1 byl vytvořen už v padesátých letech minulého století, pak na něj navázaly v dalších dvou dekádách nové modely. Objektivy jsou vyrobeny z pevného kovu, který něco vydrží. Jsou ale trochu těžší, váží okolo 250 g. Dokáží vytvořit hezké odlesky (lens flare), které jsou jedním z důvodů, proč si tohle staré sklo pořídit. Ceny skel Mir jsou většinou v řádech tisíců. Cena závisí hlavně na modelu.

Něco pro náročnější

Zvýšení poptávky má za následek, že některé staré skla se začali prodávat výrazně dráž. Ukážeme vám kultovní klasiky, které jsou v podstatě sběratelské kousky, ale taky objektivy, které získaly svou vyšší cenovku výjimečnými vlastnostmi.

Primoplan 58/1,9

Primoplan je krásný pevný objektiv, který se vyráběl v padesátých letech minulého století ve východním Německu. Vyráběla ho společnost Meyer-Optik Görlitz a patří mezi kvalitní a dražší skla. V posledních letech jeho cena vyletěla raketově nahoru, kvůli zvýšené poptávce. Nabízí krásný bokeh, robustní zpracování a dá se skvěle využít na focení portrétů a kinematografii. Na bazarech ho najdete s závitem M42 nebo závitem EXA/Exakta. Objektiv je relativně lehký a nabízí skvělou světelnost.

Cena: cca 10 tisíc korun

Helios 40-2 85 mm

Tento objektiv jsme sice už zmínili výše, ale v kategorii „pro náročné“ jsem ho nemohl vynechat. Helios se vyráběl v Sovětském svazu, většinou se závitem M42. Co se týče ostrosti, pokud svůj objekt umístíte do středu fotky, bude celkem slušná. Problém nastává na krajích, tam už ostrost a technická kvalita není tak dobrá. Velkou výhodou Heliosu 40-2 85 mm je swirly bokeh. Se správným pozadím a clonou dosáhnete nádherných a pohádkových výsledků. Výborně se hodí na focení portrétů a zvířat. Helios 40-2 se dá sehnat i na českých bazarech, koupit ho můžete i na e-bay.

Cena: cca 10 tisíc korun

Trioplan 2,9/50

Další objektiv z německé dílny Meyer-Optik Görlitz, který vám představíme se jmenuje Trioplan 2,9/50. Je výjimečný jak jinak než bokehem. Ten se projevuje hlavně v protisvětle, kdy vytváří nádherný „kroužkový (soap bubble)“ bokeh. Sklo se výborně hodí na makro a detaily, jeho minimální ostřící vzdálenost je 60 centimetrů. O schopnostech objektivu svědčí i fakt, že se v roce 2018 rozběhla kickstartová kampaň, kde ti, co ji podpořili dostatečnou částkou, mohli dostat za odměnu nově vyrobenou verzi Trioplanu 2,9/50. Kampaň rozběhla společnost Meyer Optik USA a svůj cíl na vybrání peněz přesáhla více než třináctkrát.

Cena: nový – cca 15 000 korun, starý cca 5 000 korun

Jak nasadit staré sklo na digitální zrcadlovku – adaptéry, redukce a optické členy

Na focení s těmito starými „poklady“ budete potřebovat redukci. Když se totiž historické skla vyráběly, ještě neexistovali typy bajonetů, které se používají dnes (nebo se alespoň nevyráběly). Jsou samozřejmě výjimky, myslím, že jsem zahlédl skla přímo na fotoaparáty Nikon, ale to je opravdu spíše výjimkou. Nejčastějším typem závitu je M-42. Adaptér k Nikonu kopíte třeba tady. U fotoaparátů Nikon si dejte pozor. Většina objektivů s závitem M-42 a adaptérem nebude fungovat úplně optimálně, protože ztratíte možnost ostřit na nekonečno. Dá se to vyřešit adaptérem s optickým členem, ale ty mají většinou mizernou kvalitu obrazu, takže si moc nepřilepšíte. Není to tak velkou nevýhodou, protože stará skla budete využívat hlavně pro focení na blízko. Takže vám bude jednoduchá redukce asi stačit. U Canonu se tohohle obávat nemusíte, na nekonečno zaostříte i s úplně normálním adaptérem. S Canonem tedy stačí jednoduchý adaptér M42-Canon, který najdete zde.

S adaptéry je to trochu složitější, ale nevěšte hlavu. Někdy se na bazarech objektivy prodávají i s redukcemi po předchozích majitelích. Když budete mít velké štěstí, nemusíte se tomu věnovat. Když to štěstí mít nebudete, a navíc budete potřebovat jinou redukci než tu na M42, googlujte. V angličtině existuje spousta článků, které vám pomůžou. Nebo se obraťte na prodejce, třeba na Megapixel.cz nabízí nově funkci online chatu, kde vám s výběrem správného adaptéru poradí.

Máte na půdě něco, co má hodnotu?

Tady přichází ta část, která zajímá každého. Našli jste na půdě, ve sklepě nebo na chalupě starý objektiv a lámete si hlavu s tím, jestli má nějakou hodnotu? Pokud jste našli něco, co je v dobrém stavu, tak to cenu mít může. U ceny starých objektivů záleží na hodně faktorech. Ovlivňuje to značka, model a taky stav. Jestli jste něco zajímavého někde doma našli, zkuste si model a značku progooglovat a spolehlivě zjistíte, co jste zrovna našli. Nebo se podívejte na online bazary, tam taky často skla najdete. A pokud budete zklamaní, že váš objektiv nemá obrovskou cenu, nezoufejte. Focení starými skly má něco do sebe, tak to zkuste!

Jak na focení starými skly

Jak fotit se starými skly? Kvůli (nebo díky) tomu, že stará skla nebudou fungovat s expozimetrem digitálních přístrojů, tak s režimem Manual. Analogové fotoaparáty možná ještě s expozimetrem spojíte, ale záleží na typu objektivu i těla foťáku. Protože clona se nastavuje ve většině případů na objektivu, tak v režimu manual budete nastavovat jen čas závěrky a ISO. S digitálním foťákem správné expozice dosáhnete asi metodou pokus omyl, pokud nemáte expozimetr. Ten by vám mohl vytrhnout trn z paty a expozici nastavovat podle něj.

Se starým objektivem a analogovým foťákem, u kterého nebude fungovat zabudovaný expozimetr nastává trochu problém. Logicky si nemůžete dovolit fotit metodou pokus omyl, takže musíte zvolit jinou strategii. Jeden způsob je nasadit na foťák objektiv s podobnou světelností, dosáhnout správné expozice a potom fotit se stejnými hodnotami se starým objektivem. Nebo můžete správnou expozici zjistit pomocí digitálního foťáku, museli byste ho ale nosit pořád s sebou. Nejjednodušší je mít externí expozimetr, avšak ne každý si ho chce pořizovat. V tom případě si zkuste stáhnout na chytrý telefon nějakou aplikaci, která může expozimetr alespoň částečně nahradit.

Kdy se na focení staré objektivy hodí a kdy ne

Staré objektivy se s pořízením stanou pravděpodobně jen doplněním výbavy. Ale samozřejmě nemusí. Záleží na tom, čemu se ve fotografování věnujete. Jestli fotíte profesionálně, pravděpodobně hlavní složku vaší výbavy tvořit nebudou. Tyto „sklíčka“ bývají na focení složitější a nemají tak dobré technické podání výsledných fotek. Když potřebujete fotografovat rychle, přesně a vždy ostře, není moc vhodné na manuálních sklech stavět svou výbavu. Naopak pokud jste umělec a vaše tvorba je spíše výtvarně zaměřená a nevadí vám, když se nějaká fotka sem tam nepovede, tak je tohle pro vás. Pro ostatní fotografy se stanou doplňkem jejich normální výbavy. Já používám svůj Helios hlavně na focení portrétů a zvířat, všechno ostatní pak fotím novými digitálními objektivy.

Jak zkontrolovat kvalitu bazarového objektivu?

Kvůli tomu, že budete nakupovat s největší pravděpodobností na bazarech, tak je potřeba zkontrolovat kvalitu. Jedna věc jsou viditelné chyby, jako třeba roztříštěné čočky a tak dále. To uvidíte skoro vždycky na první poled. Pak je tu něco, co není tak moc viditelné. Jsou to škrábance a nečistoty. Naštěstí existuje jeden způsob, jak kvalitu bezpečně ověřit. Vezměte si baterku nebo jiný světlený zdroj a sviťte s ním přes objektiv. Škrábance uvidíte ihned s velkou jistotou. Díky této vychytávce si budete moci ověřit, jestli kupujete dobrý produkt. Doporučuju to dělat i u novějších objektivů, pokud je kupujete z bazaru. Když kupujete úplně nové, většinou se škrábance z výroby nevytvoří.

Focení starými skly – výhody a nevýhody

Focení starými skly má své specifika. V následujících řádcích vám popíšu vlastnosti a nechám na vás, abyste si přiřadili, jestli danou vlastnost považujete za nevýhodu nebo výhodu. Každý fotograf může mít na danou věc jiný názor. Třeba kvůli tomu, že fotí něco úplně jiného.

• Cena – Cenu jsem v tomto článku už párkrát zmiňoval. Některé objektivy koupíte do tisícovky a uděláte s nimi „hodně muziky za málo peněz“. Nebo můžete jít na opačný pól a pořídit si sklo, které se pohybuje cenou v řádech desetitisíců.
• Lens flare – Vlastnost, která nadchla mnoho z nás. S digitálními novodobými objektivy moc odlesky nevyfotíte. Zatímco jejich „staří“ předchůdci touto vlastností disponují. Některým fotografům se odlesky slunce líbí, některým zase ne.
• Obrazová kvalita – jak je to s ní? Většina starých skel moc dobrou kvalitou obrazu nedisponuje. Technická kvalita není většinou silnou stránkou. Někdy se na kvalitě podepíše i zub času. Mnoho desetiletí staré skla už nějaké škrábance skoro vždy pochytili a ty se na fotkách negativně podepisují.
• Za zmínku stojí i absence moderních vymožeností. Řeč je hlavně o autofokusu, takže budete muset ostřit ručně. Na druhou stranu budete mít možnost manuálního nastavení clony. Pro někoho výhoda, pro někoho nevýhoda. Dalším problémem je, že staré objektivy nebudou fungovat s expozimetrem ve vašem digitálním fotoaparátu. To znamená, že se budete muset spolehnout na expoziční režim Manual.
• Konstrukce. Když vezmete v potaz, že několik desetiletí staré objektivy, o kterých teď hovoříme, jsou stále ve slušném stavu, tak je to vcelku podivuhodné. Jsou totiž vyrobeny z kvalitních materiálů – většinou kovu. To se taky podepsalo na váze, protože bývají oproti digitálním protějškům těžší.
• Charakter a swirly bokeh. Tyhle staré „sklíčka“ působí prostě jinak, než ty novodobé. Příčinou bývají právě chyby v konstrukci, které dokážou vypadat skvěle a dělají ze starých objektivů něco výjimečného. Na swirly bokeh už párkrát přišla v článku řeč (hlavně v souvislosti s Heliosem).
• Funkčnost s každým fotoaparátem. Díky tomu, že je potřeba k focení s novými těly redukce, tak vaše staré sklo bude skoro fungovat s každým foťákem, na který si pořídíte adaptér.

Kam dál

Jsem rád, že jste dočetli až sem. Doporučujeme si ještě přečíst naše články, které se podobným tématům věnují. Jde hlavně o články Pevný objektiv – aneb jak fotit lépe a levněji a Objektivy – průvodce pro začátečníky. Jestli jste nadšenci do analogové fotografie, zkuste třeba článek 9 Důvodů proč fotit na film místo digitálu. Přeju vám dobré světlo a uvidíme se u dalších článků 😉