Co je to hloubka ostrosti – jednoduše

Hloubka ostrosti (anglicky Depth Of Field – DOF) je téma, o kterém mluví snad všichni fotografové. Zajímá to jak ty, kteří fotí na telefon, na digitální a i na analogový fotoaparát. Hloubku ostrosti ovlivňuje hned několik faktorů. Budeme se zabývat těmi nejdůležitějšími a taky tím, jak hloubka ostrosti vaše fotografie ovlivňuje a jak ji (ne)využívat.

Co je to hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti je oblast vzdáleností od vašeho fotoaparátu, ve které jsou objekty zaostřené. Taková definice zní docela složitě a abstraktně, navíc ji v praxi skoro nikdy nebudete potřebovat. Díky hloubce ostrosti můžete docílit toho, že bude pozadí na vašich fotografiích rozmazané nebo ostré. Rozmazané pozadí je jeden z hlavních důvodů, proč se o hloubku ostrosti pravděpodobně zajímáte. Rozmazaného pozadí dosáhnete s malou hloubkou ostrosti. Naopak s velkou hloubkou dosáhnete toho, že fotografie bude ostrá skoro ve všech částech snímku. Obě hloubky mají díky svým vlastnostem různé využití, o kterých se dočtete více v dalších odstavcích.

Na čem závisí hloubka ostrosti

Čím je hloubka ostrosti ovlivněná? Je to především clona, ohnisková vzdálenost a vzdálenost objektu od fotoaparátu. Dále ji ovlivňuje třeba velikost senzoru, ale to jsou složitější detaily, kterým se v tomto článku nebudeme věnovat.

Clona

Clona je tím hlavním faktorem, který hloubku ostrosti ovlivňuje. Clona určuje, jak moc světla se dostane do fotoaparátu. Clona je v podstatě otvor, přes který světlo v objektivu prochází. Otvor se dá zvětšit a tím dostanete do foťáku více světla. Když otvor zmenšíte, světla se dostane do foťáku méně. Velikost otvoru se nastavuje podle clonového čísla. Platí, že čím je clonové číslo menší, tak je otvor větší a do foťáku se dostane víc světla. Malé clonové číslo vám taky zajistí malou hloubku ostrosti, tedy rozmazané pozadí. Naopak s vysokým clonovým číslem, třeba f/22, se do fotoaparátu dostane méně světla a hloubka ostrosti bude velká. To znamená, že ostré budou objekty jak v popředí, tak v pozadí. Clonu můžete nastavit buď v poloautomatickém režimu priority clony, nebo v režimu Manual.

Ohnisková vzdálenost

Ohnisková vzdálenost velmi výrazně ovlivňuje hloubku ostrosti. Ohnisková vzdálenost se měří v milimetrech a určuje, jak velké zorné pole dokáže objektiv zachytit. Například objektiv s ohniskovou vzdáleností 18 mm má velmi velké zorné pole, naopak vzdálenost 100 mm má malé zorné pole a tudíž dokáže scénu přiblížit. Jestli máte tu možnost, zkuste vyfotit pár fotek s objektivem s krátkou ohniskovou vzdáleností (širokoúhlým objektivem) a potom s dlouhou ohniskovou vzdáleností (teleobjektivem). Možná si všimnete toho, že se vzrůstající ohniskovou vzdáleností se zmenšuje hloubka ostrosti. To znamená, že s teleobjektivem můžete dosáhnout rozmazaného pozadí i s většími clonovými čísly.

Jestli v terminologii objektivů nemáte úplně jasno nebo se chcete něco nového dozvědět, přečtěte si tento článek o objektivech.

Vzdálenost objektu od fotoaparátu

Vzdálenost objektu a fotoaparátu je poslední věc, která do značné míry ovlivňuje hloubku ostrosti. A platí zde jednoduché pravidlo. Čím blíže jste fotografovanému objektu, tím menší bude hloubka ostrosti. Využít toho můžete třeba na focení makro fotografií. Jak můžete vidět na fotce výš, fotograf se musel opravdu hodně přiblížit, aby mohl včelu vyfotit takto detailně. Vedlejším účinkem se pak stalo rozmazané pozadí a malá hloubka ostrosti.

Jak docílit velké a malé hloubky ostrosti

Malé hloubky dosáhnete nastavením nízkého clonového čísla (od 1,4 do 5,6). Clonové číslo nastavíte v manuálním režimu nebo v režimu priority clony. Začátečníkům doporučuju fotografovat v režimu priority clony, protože manuální režim je složitější a abyste s ním mohli fotit, musíte rozumět i dalším faktorům, které ovlivňují expozici (tedy času závěrky a ISO). Pomoci si můžete také tím, že budete fotografovat s objektivem s dlouhou ohniskovou vzdáleností neboli teleobjektivem. Širokoúhlé objektivy nejsou na fotografování s malou hloubkou ostrosti moc vhodné, a proto se jim v tomto případě vyhněte. Další možností je přiblížit se k fotografovanému objektu.

Velké hloubky ostrosti dosáhnete přesně naopak. Nastavte vysoká clonová čísla, foťte s širokoúhlým objektivem nebo se vzdalte. Časem se vám tyto postupy zafixují a budete je dělat skoro nevědomě.

Jak hloubka ostrosti ovlivňuje fotografie

Zatím jsme si vysvětlili, jak hloubka ostrosti funguje, ale nevěnovali jsme se ještě tomu, jak ovlivňuje vaše fotografie. Přitom je to asi to nejužitečnější, co si z tohoto článku odnesete. Když se s hloubkou ostrosti naučíte výborně pracovat, budete umět posílit vaše fotografické cítění a lépe se fotkou „vyjadřovat“.

Zvýraznění hlavního objektu

Prvním způsobem, jak můžete fotografie ovlivnit je, že budete pracovat s malou hloubkou ostrosti. Díky ní budete umět oddělit objekt od pozadí. Fotku tak zjednodušíte a tím, že zvýrazníte objekt v popředí, ztratíte detaily v pozadí. To je velmi užitečné, protože v podstatě řeknete divákovi, ať se nezajímá o pozadí, ale sleduje hlavní objekt. Toho se využívá třeba při fotografování portrétů, protože fotografovanou osobu můžete jednoduše zvýraznit a posílit osobnost fotografovaného.

Ostrost

Určitě při fotografování nejednou nastanou situace, kdy budete chtít, aby byla co největší část scény ostrá. Může to nastat například při fotografování krajiny. Ostře tak zachytíte popředí i pozadí krajiny a vidět budou úplně všechny detaily.

Fotografování portrétů

Malé hloubky ostrosti se při fotografování portrét využívá neustále. Je to výborný nástroj, který oddělí fotografovaného člověka od pozadí a zvýrazní ho. Dokáže totiž eliminovat zbytečně rušivé pozadí a nasměrovat zrak diváka přímo na osobu. I přesto se může stát, že se focení portrétů s malou hloubkou ostrosti nepovede. Kdy? Především, když nesprávně zaostříte. Jedna z nejdůležitějších rad, kterou může portrétní fotograf dostat je, aby byli oči vždy ostré (platí to u focení lidí i zvířat). Oči jsou vždy to nejdůležitější při fotografování portrétů. Kvůli malé hloubky ostrosti se může stát, že zaostříte na nos, a oči tím pádem zůstanou rozostřené. To se ale zpravidla stává jen, když fotíte obličej z velké blízky. Snažte se tomu vyhnout.

Pozor na fotografování skupinových fotografií

Pravděpodobně budete často chtít docílit malé hloubky ostrosti, ale pozor, aby se vám to nevymstilo. Může totiž nastat situace, kdy budete fotit více objektů v různých vzdálenostech od fotoaparátu. Příkladem je třeba focení skupinových fotek, kde lidé stojí v řadách za sebou. Řekněme, že zaostříte na první řadu a budete chtít rozmazané pozadí, takže nastavíte malou hloubku ostrosti. Může se stát, že lidé v dalších řadách budou rozmazaní. Proč? Protože stojí v jiné vzdálenosti od fotoaparátu. Vyřešíte to tak, že zvětšíte hloubku ostrosti (třeba zvětšením clonového čísla). Dejte si na to pozor, protože to může zkazit vaše fotografie.

Závěr

Hloubka ostrosti je zajímavá část fotografování, která vás bude neustále provázet. Proto je dobré jí porozumět co nejvíc to jde. Nezapomeňte na to, co hloubku ovlivňuje. Je to clona, ohnisková vzdálenost a vzdálenost od fotografovaného objektu. Když všechny tyto parametry skloubíte, budete moct dosáhnout takové hloubky ostrosti, jakou požadujete. Ovlivňování hloubky využijí hlavně portrétní a krajinářští fotografové, i přesto má hloubka ostrosti uplatnění snad ve všech oborech fotografie.

Tip na závěr: Experimentujte. Možná se profilujete jako krajinářský nebo portrétní fotograf, ale to neznamená, že musíte fotit jen s malou nebo velkou hloubkou ostrosti. Zkoušejte jiné nastavení a buďte kreativní.

Děkuji za přečtení článku a doufám, že se podělíte o zpětnou vazbu se mnou v komentářích. Jestli se vám článek líbil, můžete dát like naší stránce na Facebooku nebo nás začít sledovat na Instagramu. Přeji vám dobré světlo!